Tato stránka nepodporuje starší prohlížeče Explorer

Kouzelná flétna

Mozartova Kouzelná flétna byla další operní inscenace na scéně ND, která předešla svoji dobu. Svoboda s režisérem Bohumilem Hrdličkou (1919–2006) pojali Mozartovu Kouzelnou flétnu tak netradičně, že zapůsobila jako třaskavina v dožívajících postupech tradicionalismu a realismu, pěstovaných v opeře Národního divadla.
Schikanederovo libreto nabízí nejednoznačný výklad. Svoboda a Hrdlička sáhli k interpretaci zcela nepohádkové, k podobenství o moci a utrpení, dobru a zlu, tak jak je zakoušela Evropa od konce 19. století. To byl v roce 1957 dosti odvážný koncept, když zvážíme, že objektivní „zlo“ byly nejen války a nacistické koncentrační tábory, ale i sovětské gulagy, politické procesy, chudoba atd. Východiskem se stal prázdný černý prostor jeviště, do něhož pomocí bočních i zadních vozů a z provaziště byly plynule dopravovány segmenty dekorací, které čitelně asociovaly určitou událost, vlastnost postavy či charakter prostředí. Tyto segmenty měly svou povahou charakter starých, tradičních dekorací, napětí vznikalo konfrontací jejich slohů a jejich vzájemnou disproporčností. Emblémem inscenace se stal „světelný“ terč, pod nímž se objímají milenci Pamino a Tamina.

Wolfgang Amadeus Mozart: KOUZELNÁ FLÉTNA
Národní divadlo, Praha
premiéra: 18. 1. 1957
režie: Bohumil Hrdlička
dirigent: Jaroslav Krombholc
kostýmy: Josef Svoboda

Více informací o inscenaci