Tato stránka nepodporuje starší prohlížeče Explorer

Kouzelný cirkus

V roce 1974 vláda pověřila Josefa Svobodu úkolem, aby „vtisknul Laterně magice nového ducha“.  Stal se jejím uměleckým šéfem. Jako podmínku ke splnění tohoto úkolu žádal, aby byla Laterna magika znovu připojena k Národnímu divadlu a tím jí byla garantována další práce a finanční prostředky. Prosadil si i angažmá vynikajícího filmového režiséra, který nemohl tehdy pracovat ve filmu, Evalda Schorma. Na scénáři k prvnímu projektu se spojili umělci, kteří ve svém oboru patřili ke špičce: filmový režisér Evald Schorm (1931–1988), kameraman Emil Sirotek (1937-1999), zakladatel „černého divadla“ Jiří Srnec (1931) a vynikající výtvarník, režisér animovaných filmů a surrealistický malíř Jan Švankmajer (1934). Zrodila se nejúspěšnější produkce Laterny magiky, která je na repertoáru až dodnes – Kouzelný cirkus. Kolem volné dějové osnovy jsou poskládány scénky ze života dvou klaunů, milých smolařů. Od jejich pohádkového zrození z obřího vejce přes veselé i strastiplné putování za nedostižným ideálem, který zde představovala stále se proměňující a unikající Venuše, sledujeme jejich neúspěšnou snahu uplatnit se v cirkusu jako klaunská dvojice či krotitelé zvěře, jejich útěky a návraty až k nostalgickému konečnému účtování: život je těžký, ale ideál se nemá opouštět. Co chybělo na dramatické struktuře scénáře, bohatě vynahrazoval filmový obraz a velmi pečlivě vypracovaná choreografie i využití principů „černého divadla“ a loutek.

KOUZELNÝ CIRKUS
Laterna magika, Scéna Národního divadla, Praha
premiéra: 15. 4. 1977
scénář: Evald Schorm, Emil Sirotek, Jiří Srnec, Josef Svoboda, Jan Švankmajer a Karel Vrtiška
režie: Evald Schorm,
kostýmy: Zdeněk Seydl
filmová režie: Emil Sirotek

Více informací o inscenaci