Tato stránka nepodporuje starší prohlížeče Explorer

Majitelé klíčů

Děj hry Milana Kundery Majitelé klíčů je zasazen do období II. světové války Měšťácká rodina v zájmu svého bezpečí odmítne pomoc ženě z ilegálního odboje. Manžel jejich dcery prochází těžkým procesem rozhodování, které je ve hře zhmotněno v jeho snech-vizích.  K tomu se váže poznámka v Krejčově režijní knize: „Z portálového obdélníku bude něco svítit do jednoho úběžníku.“ Ne úběžník malované dekorace nebo scénické architektury, ale úběžník dramatického prostoru, symbol jediného úběžníku lidského života – smrti. Už na scénickém návrhu Svoboda namaluje světelný bod uprostřed scény. A fotografie z této inscenace ukazují, že Svoboda dokázal tento bod realizovat i technicky – zachycují motiv magicky temného černého čtverce, od něhož se paprskovitě rozlévá světlo do všech stran. Na zadní stranu jevištního portálu osadil 200 světelných souprav s nízkovoltovými světly. A do hloubky jeviště a určité výšky pověsil zrcadlo 80x80cm. Pro scény „vizí“ nasměroval všechny světelné baterie do středu tohoto zrcadla. Paprsky, které vycházely z jedné strany portálu, se odrážely od zrcadla a ve stejném úhlu dopadaly do míst, odkud na druhé straně vycházely. Stejně působily paprsky i z druhé strany a shora. Na jevišti vznikl úběžníkový prostor ohraničený světelnými oponami.

Milan Kundera
MAJITELÉ KLÍČŮ
Národní (Tylovo) divadlo, Praha
premiéra 29. 4. 1962
režie Otomar Krejča
kostýmy Jindřiška Hirschová

Více informací o inscenaci