Tato stránka nepodporuje starší prohlížeče Explorer

Prsten Nibelungův (Londýn)

V polovině sedmdesátých let se blížilo 100. výročí prvního uvedení Wagnerova Ringu v Bayreuthu v roce 1876. Svoboda byl vyzván ke spolupráci s londýnskou Covent Garden s režisérem Goetzem Friedrichem (1930-2000). Vzápětí ho oslovil Jean-Claude Riber, který měl dílo nastudovat v Grand Théâtre v Ženevě. Svoboda téměř souběžně pracoval na dvou rozdílných projektech této monumentální tetralogie. 
Režisér Friedrich chtěl ukázat universálnost Wagnerova díla jako výřez z dějin planety Země. Režisér i výtvarník se shodli, že by to mělo být „divadlo na divadle“. Řešení jim nabídlo jeviště divadla Covent Garden – centrální velké propadlo. Jevištní desku kryjící propadlo Svoboda nahradil speciální platformou, na úrovni podlahy neviditelnou. Platformu bylo možné vyzdvihnout do výšky 150 cm, otáčet a naklánět do všech čtyř stran až do úhlu 45 stupňů. Během několika vteřin se platforma uměla vynořit a zase zmizet v propadle. Spodní strana platformy byla osazena perfektní zrcadlovou folií, takže při zdvihu a naklonění proti divákům odrážela, co se děje pod ní.  Tato multifunkční platforma se stala sjednocujícím inscenačním prvkem celé tetralogie.
V první části tetralogie Zlato Rýna byla plošina nakloněna v úhlu 45 stupňů k divákům. V odrazu jejího spodního zrcadla plavaly v propadlišti dcery Rýna. Když se v závěru odebírali bohové do Walhally, plošina se odvrátila od hlediště a vytvořila schodiště, na které se napojilo schodiště připravené za panoramou a obklopené zrcadly. Prudké nasvícení zrcadel vytvořilo sluneční mrak, v němž bohové zmizeli.
Ve druhém dílu, Valkýra, byla plošina temně rudá jakoby zaschlou krví. Divokou krajinu smrti vytvářely projekce skal a mraků. Výtvarný jazyk Soumraku bohů se proměnil. Scéna připomínala operační sál. Tvořilo ji tisíce Fresnellových zmenšujících čoček, které zabíraly hlediště s diváky. Do tohoto systému byly vloženy tři čočky čtvercového formátu, které naopak zvětšovaly a zrůdně zkreslovaly herce. Kdo byl na určitém místě obrem, v jiném úhlu se stal trpaslíkem.

Richard Wagner
PRSTEN NIBELUNGŮV
Royal Opera House, Covent Garden, London
režie: Götz Friedrich
dirigent: Colin Davis
kostýmy: Ingrid Rosell

DAS RHEINGOLD
(Zlato Rýna)
premiéra 30. 9. 1974
Více informací o inscenaci

DIE WALKÜRE
(Valkýra)
premiéra 1. 10. 1974
Více informací o inscenaci

SIEGFRIED
premiéra 17. 9. 1975
Více informací o inscenaci


GÖTTERDÄMMERUNG
(Soumrak bohů)
premiéra 16. 9. 1976
Více informací o inscenaci