Tato stránka nepodporuje starší prohlížeče Explorer

Racek

Premiéra Čechovovy hry Racek byla průlomem do inscenační tradice her tohoto autora na českých jevištích. Tématem inscenace režiséra Otomara Krejči byla opět atmosféra hry, napětí mezi postavami, blízkost i míjení, neschopnost naplnit své sny a lásky.
Prostor scény byl černě vykrytý, tvořil jej jen minimální mobiliář. Základním a určujícím elementem této scénografie bylo totiž světlo. Nové Svobodovo světlo. V místě portálové světelné rampy byla v celé její šířce umístěna světelná rampa, osazená speciálně zkonstruovanými nízkovoltovými lampami (24 V-200 W) s parabolickými zrcadly.  Proudy světla z této rampy tvořily „světelnou oponu“, která byla nakloněná proti hledišti v úhlu 45 stupňů.
Do hloubky scény umístil Svoboda do provaziště dalších deset menších světelných ramp stejné konstrukce. Malé rampy byly zakryty divadelními maskami a haluzemi stromů, jimiž pronikaly proudy „slunečního světla“. Dusné teplo sálalo z jeviště do hlediště. Celkem bylo použito 300 nízkovoltových lamp! K prohloubení jeviště, k navození dálky použil Svoboda pohyblivého chodníku instalovaného na mostku. Téměř na začátku hry Nina přibíhá z pozadí jeviště směrem k přednímu plánu, dlouho je vidět, jak běží, a přece zůstává na místě. Nový způsob svícení ozvláštňoval i jevištní kostýmy. Ve druhém jednání se Nina v bílých plisovaných šatech se širokými rukávy houpe na houpačce a její mihotavě prosvícené vlající šaty vytvářejí iluzi letícího racka.

Anton P. Čechov: RACEK
Národní (Tylovo) divadlo, Praha
premiéra 4. 3. 1960
režie Otomar Krejča
kostýmy Erna Veselá

Více informací o inscenaci