Tato stránka nepodporuje starší prohlížeče Explorer

Tristan et Isolde

Operu Tristan a Isolda měl Svoboda podle svých slov z Wagnera nejraději. Inscenoval ji několikrát, naposled v Grand Théâtre v Ženevě s režisérem Jeanem-Claudem Riberem. Považoval ji za svou nejlepší, hlavně proto, že se mu zde podařilo vytvořit „absolutní psychoplastický prostor.“ Poprvé se mu podařilo v tak velkém prostoru zcela zrušit pravoúhlost jeviště. Cyklorama ze studio-folie vyplňovala celou niku scény a zaobleně se propojovala s podlahou.  Zaoblený prostor dodal makroprojekci novou kvalitu. Na scéně se objevila jen náznakově lokalizační kulisa, např. místo robustní věže jen balkónek u pravého portálu, místo hmotné plachty velká promítací plocha ve tvaru plachty a před ní jen malá oponka, znak. Za panoramou se pohybovala po jejím vnějším obvodu rampa „svoboda“, měnila i výšku, vytvářela záhadné stíny, iluzi světelných proměn dne, světla slunce či měsíce.

Richard Wagner: TRISTAN ET ISOLDE
(Tristan a Isolda)
Grand Théâtre, Genève
premiéra: 11. 9. 1978
režie: Jean-Claude Riber
dirigent: Horst Stein
kostýmy: Šárka Hejnová

Více informací o inscenaci