Tato stránka nepodporuje starší prohlížeče Explorer

Die Zauberflöte

Mozartova Kouzelná flétna v mnichovské Státní opeře s režisérem Günterem Rennertem (1911-1978) zobrazila boj dobra a zla jako boj světla a tmy.  Z toho vycházel i výtvarný jazyk Svobodovy koncepce. Na velkém počtu dokonale provedených pastelových návrhů je prostor scény pojednán v plošných kompozicích světlých a temných ploch. Při pohledu na scénické návrhy, plošné pastelové abstraktní kompozice, si lze jen těžko představit, jak se mohly proměnit ve scénický prostor. Principem realizace bylo nastavování ploch světelným zdrojům, čímž se vytvářely stínové zóny v nasvíceném prostoru jeviště. Projekční plochy z folie měly antracitově šedou barvu; když na ně nešla projekce, dokonale splynuly s tmavým pozadím. V prostoru provaziště bylo umístěno pět nízkovoltových světelných ramp, každá byla osazena deseti lampami. „Zlatým hřebem“ této složité světelné partitury bylo použití střepem skla „rozbitého“ laserového paprsku, přítomného na pouhé čtyři minuty ve scéně zkoušky, kdy jím procházeli Pamina a Tamino jako ohněm a vodou. Mnichovská inscenace se proslavila jako „laserová“ a tím se upozadila skutečnost, že tato Kouzelná flétna je vrcholným dílem Svobodovy světelné abstraktní scény.

Wolfgang Amadeus Mozart: DIE ZAUBERFLÖTE
(Kouzelná flétna)
Bayerische Staatsoper, München
premiéra: 14. 7. 1970
režie: Günther Rennert
dirigent: Rafael Kubelík
kostýmy: Erich Kondrak

Více informací o inscenaci